OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
Astronomové pracující z Kosmickým teleskopem HST zjistili, že staré pořekadlo "co jde nahoru, musí přijít dolů" se týká i obřího kosmického oblaku vodíkového plynu, který se nachází mimo naši Galaxii. Neviditelný oblak klesá směrem k naší Galaxie rychlostí téměř 1.1 milionů km/h.
Ačkoli kolem okraje naší Galaxie proletí vysokou rychlostí stovky obřích plynných mračen, tento, pojmenovaný "Smith Cloud" je jedinečný, protože jeho dráha je dobře známa. Nová pozorování z HST naznačují, že byl vypuštěn z vnější oblasti galaktického disku přibližně přes 70 miliony lety. Oblak byl objeven počátkem roku 1960 během doktorských studií Gaila Smitha, který detekoval rádiové vlny vydávané jeho vodíkem.
Mrak letí v kolizním kursu a očekává se, že se během asi 30 milionů let ponoří do disku Galaxie. Jakmile se tak stane, astronomové očekávají, že zažehne velkolepá vzplanutí tvorby hvězd a možná poskytne dostatek planu k tomu, aby vzniklo 2 miliony nových Sluncí.
"Mrak je příkladem toho, jak se galaxie mění s časem," vysvětluje vedoucí týmu Andrew Fox ze Space Telescope Science Institute v Baltimore, Meryland. "Říká nám, že Mléčná dráha je bublající a velmi aktivní místo ve vesmíru, ve kterém může být plyn vyhozen z jedné části disku a může se vrátit zpět do druhé."
"Naše Galaxie je také jen recyklací svého plynu přes plynná mračna. Smith Cloud je jedním z příkladů. Oblak bude v různých místech vytvářet hvězdy, tam kde dříve nebyly. Měření z HST ohledně Smith Cloud nám pomůže získat lepší představu, jak jsou disky v galaxiích aktivní," řekl Fox.
Astronomové změřili, že tento kometě podobný plynný útvar je 11000 sv. let dlouhý a 2500 sv. let široký. V případě, kdyby byl oblak pozorovatelný ve viditelném světle, zabíral by na obloze oblast se zdánlivým průměrem 30 krát větší než je velikost Měsíce v úplňku.
Astronomové se dlouho domnívali, že Smith Cloud může být bezhvězdnou falešnou galaxií a nebo plynem padajícím do galaxie z mezigalaktického prostoru. Pokud by se některý z těchto scénářů potvrdil, mrak bude obsahovat zejména vodík a helium, nikoli těžší prvky vyrobené hvězdami. Ale kdyby přicházel z naší Galaxie, bude obsahovat více takových prvků, jaké byly zjištěny u našeho Slunce.
Vědecký tým použil HST k měření chemického složení Smith Cloud poprvé v historii, protože chtěl určit odkud mrak pochází. Měření probíhalo tak, že vědci pozorovali ultrafialové záření přicházející z jader tří aktivních galaxií, které leží miliardu sv. let mimo mračno. K měření jak mrak toto záření filtruje použili přístroj Cosmic Origins Spectrograph na HST.
Zejména byla v mraku hledána síra, která může absorbovat ultrafialové světlo. "Měřením síry se můžete dovědět, jak bohaté jsou na síru atomy v mračně a porovnat to s hodnotami u Slunce," vysvětluje Fox. Síra je dobrým měřítkem toho, kolik těžších prvků mračno obsahuje.
Astronomové zjistili, že Smith Cloud je na síru bohaté, stejně tako jako vnější disk naší Galaxie, tedy oblast asi 4000 sv. let od galaktického středu (asi 15000 dále, že je poloha našeho Slunce a sluneční soustavy). To znamená, že Smith Cloud byl obohacen o materiál z hvězd. Tomu by tak nebylo, pokud by se jednalo o nedotčený vodík pocházející mimo naši Galaxii a nebo pokud by se jednalo o pozůstatek neúspěšné galaxie postrádající hvězdy. Naopak se zdá, že oblak byl vyrván z vnitřku naší Galaxie a nyní jako bumerang se vrací zpět.
Ačkoli se nám nyní zdá tajemství Smith Cloud vyřešené, vyvstávají nové otázky: Jak se oblak dostal tam kde je teď? Jaká kalamitní událost jej mohla katapultovat z disku Galaxie a proč zůstal celistvý? Mohla to být oblast temné hmoty - neviditelné formy hmoty - která prošla diskem a zachytila plyn z Galaxie? Odpovědi lze nalézt jen v budoucím dalším výzkumu.
Výzkumná práce byla publikována 1. 1. 2016 ve vědeckém časopise Astrophysical Journal Letters.