Podle 208 pozorovani z intervalu 24. 7. - 1. 8. (puvodni data byla publikovana v MPEC 1995-P01) urcil B.G. Marsden predbezne parabolicke orbitalni elementy. I kdyz elementy byly velmi nejiste, presvedcive vypovidaly o tom, ze 5. 4. 1996 kometa projde pouze 0.75 AU od Jupiteru a 23. 3. 1997 1.23 AU od Zeme.
Mezi prvnimi, kdo novou kometu spatrili byli take nasi vizualni pozorovatele.
Uz kratce po objevu bylo jasne, ze C/1995 O1 bude mimoradnym telesem. Hale-Bopp se totiz stala nejvzdalenejsi amatersky objevenou kometou! Vysvetleni pro takto jasnou kometu, nachazejici se tak daleko byly dve: bud se jedna o abnormalne velkou kometu nebo kometu prodelavajici mimoradnou explozi, po ktere by mela zvolna slabnout. Dodatecne nalezena predobjevova pozorovani, nestarsi deska jiz z 27. dubna 1993, na ktere je zachyceno stelarni jadro +18 mag. s komou o prumeru 0.4' (kometa byla v te dobe 13.1 AU od Slunce), ukazovala spise na prvni moznost. Jasnost komety tedy rostla a v maximu dosahla kolem -0.5 mag.
Kolem Slunce se pohybuje po velmi vystredne trajektorii s periodou obehu asi 3200 let. Rovina drahy komety je k rovine ekliptiky sklonena pod uhlem temer 90o, v perihelu se ocitla 31. brezna 1997. V dobe sve nejvetsi jasnosti, tedy na prelomu brazna a dubna, byla vysoko nad rovinou drahy Zeme. Proto jsme ji snadno pozorovali ze severni polokoule.
Puvodni odhady velikosti jadra kolem 70 kilometru byly znacne prehnane, vypocty provedene Dr. Z. Sekaninou ukazuji spise na standartni rozmery deset az patnact kilometru. Koncem srpna a v zari bylo pozorovano nekolik prachoplynovych vytrysku (tzv. jetu), ze kterych byla urcena rotacni dobu jadra mene nez deset dni. Na zaklade pozorovani z HST byla pritom zjistena synodicka rotacni perioda jadra 24.7 hodiny.
Prosinec 1995-unor 1996: Kometa je v konjunkci se Sluncem a neni pozorovatelna
Brezen-cervenec 1996: Kometa byla viditelna v malych dalekohledech a triedrech. Na hvezdarnach jiz demonstrovana verejnosti.
Srpen 1996: Stava se velmi snadnym objektem pro triedr.
Zari-listopad 1996: Kometa se pohybuje na sever a ke Slunci.
Prosinec 1996-leden 1997: Jasnost komety rostla, nachazela se vsak mene nez 40o od Slunce.
Unor-pocatek brezna 1997: Kometa byla velice jasna. I kdyz se nachazela nizko nad obzorem, nebyla vybec nutna hledaci mapka. Pohybovala se pres souhvezdi Orla, Labut a Andromedu. 9. brezna nastalo uplne zatmeni Slunce, ktere bylo pozorovatelne z Mongolska a vychodni Sibire. Pri tomto ukazu pozorovatele videli i kometu Hale-Bopp ve dne 46o od Slunce spolu s Merkurem, Venusi, Jupiterem a Saturem. Stalo se tak potreti v historii. Kometa byla behem uplneho zatmeni doposud pozorovatela jen dvakrat: 17. dubna 1882 z Egypta a 20. dubna 1947 z Brazilie.
Brezen-duben 1997: Kometa dosahuje maximalni jasnosti (-0.5 mag.). Ma nejvetsi kladnou deklinaci, je cirkumpolarnim (nikdy nezapadajicim) objektem. Mezi 26. breznem a 12. dubnem, kdy nerusi Mesic, jsme ji videli po zapadu Slunce asi 20o nad severozapadem. Prosla 5o od galaxie M31 v Andromede. Stala se v teto dobe nejsledovanejsim astronomickym objektem na svete.
Duben-cerven 1997: Kometa se pohybovala jizne, jeji jasnost pozvolna klesa. Od poloviny kvetna je jiz z nasich sirek nepozorovatelna.
Cervenec-zari 1997: Ze severni polokoule kometa prestala byt pozorovatelna.
Rijen-prosinec 1997: Kometu jiz nelze spatrit bez dalekohledu.
Pozorovat ji mohou jen obyvatele jizni polokoule ale staci jim k tomu
i maly triedr.
V tomto stoleti se k mimoradne jasnym kometam zaradily: Great Comet 1901a (mela -3 mag nedaleko od Slunce),Velka lednova kometa 1910a (-8 mag, byla videt i ve dne), P/Halley 1909c (0-1 mag, na fotografiich mela ohon delky az 150 stupnu), Skjellerup - Maristany 1927k (-8 mag, byla tesne u Slunce), Ship Comet 1947n (-5 mag), Eclips Comet 1948l (-3 mag pobliz Slunce), Arrend - Roland 1956h (mela 0 mag, vyrazny chvost a protichvost), Mrkos 1957d (0-1 mag), Ikeya-Seki 1965f (-10 tesne u Slunce), Tago-Sato-Kosaka 1969g (2.5 mag), Bennett 1969i (0mag), White-Ortiz-Bolelli 1970f (+1 mag), Kohoutek 1973f (-3 mag blizko Slunce), West 1975n (-1 az -3 mag).
Za poslednich dvacet let jsme vsak tak mimoradne jasnou kometu nemeli prilezitost vubec pozotovat. Videli jsme "pouze": Iras-Araki-Alcock 1983d (1.7mag blizko Zeme, neprilis napadna - velka koma, hodne difuzni), P/Halley 1986i (3.5 mag na jizni obloze), Bradfield 1987s (5.2 mag, ohon 7 stupnu, protichvost), Aarseth-Brewington 1989a1, (3.2 mag v blizkosti Slunce) a Levy 1990c (3.5 mag, nevyrazny chvost).