SNÍMEK MĚSÍCE EUROPA

Toto je složený snímek čelní polokoule otočené k Jupiteru měsíce Europy, který byl získán dvěmi zařízeními sondy Galileo 25. listopadu 1999. Globální černobílý pohled zachycuje tuto část měsíce Europy s největším rozlišením. Složený snímek ve falešných barvách, získaný sondou Galileo byl pořízen při infračerveném mapování spektrometrem, který má odhalit přítomnost různých minerálů na povrchu měsíce.

Na tomto snímku modré oblasti představují nejčistější naleštěné ledové plochy, zatímco červenavé oblasti by měly mít největší soustředění temného materiálu, který není složen z ledu. Směs barev je výsledkem nejspíše střídání různorodého materiálu, různorodého stáří. Temný materiál s přibývajícím stářím se zesvětluje.

Oblast zachycená na snímku je odlišná oproti jiným místům na povrchu Europy, protože se zde nachází velká koncentrace nově se objevujících jasných brázd a zlomů. Na jiných částech měsíce jsou tmavší oblasti většinou vytvořené nedávno, ale zde jsou brázdy a zlomy, které vypadají, že vznikly "přetlačením" podložním tmavě mramorovaným materiálem.

Vědci se neshodují v chemickém složení tmavého materiálu; jeden z návrhů je, že se jedná o minerální soli a kyselinu sírovou pravděpodobně z podpovrchového oceánu. Analýza snímků pomůže vyřešit polemiku o chemickém složení. Kupodivu jeden ze dvou materiálů může být produktem podmínek pod povrchem, které mohou být příznivé k vytváření živých organismů.
Barevná oblast je centrována blízko průsečíku rovníku a "hlavního poledníku" na měsíci Europa, který má přidělen hodnotu nula stupňů. Toto je bod, kde se Jupiter zdá být vždy na obloze. Tento jev souvisí s tím, že Europa se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za kterou oběhne kolem planety Jupiter (3.55 dne). Oblast vyobrazená v barvách má rozměry okolo 400 x 400 kilometrů, čili 160000 čtverečních kilometrů.

(podle informace JPL PIA02529 z 14. 4. 2000 připravil PH)