Pozorování z Kosmického dalekohledu a pozemních přístrojů ukazují, že Neptunův největší měsíc, Triton, se od poslední návštěvy kosmické sondy Voyager v r. 1989 významně ohřál.

"Minimálně od roku 1989 prodělává měsíc Triton fázi globálního oteplování - teplota se mění v rámci procent, což je oteplování velmi vysoké," říká J. L. Elliot, astronom z Massachusetts Institute of Technology (MIT), Cambridge, MA.

Trend oteplování je částečně způsoben tím, že zmrazený dusíkový povrch se mění v plyn. To činí tenkou atmosféru měsíce hustší. Dr. Elliot spolu se svými kolegy z MIT, Lowell Observatory a Williams College tyto výsledky publikoval v červnovém 25 vydání časopisu Nature.

I přes oteplení Tritona si z nás pravděpodobně nikdo nebude plánovat letní prázdniny na tomto měsíci, který je jen o trošku menší než Měsíc náš. Pětiprocentní oteplení znamená, že teplota na Tritonu se zvýšila z přibližně 37 K na 39 K.

Jestliže by takové globální oteplení ve srovnatelném intervalu postihlo Zemi, došlo by k významným klimatickým změnám.

Triton, je svět od Země velmi odlišný a jednodušší s mnohem tenší atmosférou, bez oceánů, s povrchem pokrytým zmrazeným dusíkem. Ke globálnímu oteplování na něm mohou přispívat dva faktory. Jsou to změny v množství slunečního světla, které opouští měsíc přes atmosféru, poté co se odrazilo od povrchu - změna množství světla od Slunce, které je absorbováno a které se odrazí od povrchu a dále množství metanu a oxidu uhličitého (skleníkový plyn) v atmosféře.

"S Tritonem můžeme snadněji studovat změny prostředí, protože má jednodušší a tenší atmosféru," vysvětluje Elliot. Vědci doufají, že studiem změn na Tritonu získají nové pohledy na komplikovanou pozemskou atmosféru.

Elliot a jeho kolegové vysvětlují, že Tritonovo oteplování může mít původ v sezónních změnách na polárních ledových čepičkách. S periodou asi sto let nastává na jižní straně Tritonu léto. Během této doby měsíc přijímá více přímého slunečního světla, které ohřívá polární čepičku. "Je to jako by v létě na severní polokouli Země bylo Slunce přímo nad hlavou," říká Elliot.

Vědci se domnívají, že zvýšení povrchové teploty Tritona detekované HST souvisí se zvýšením atmosférického tlaku měsíce, který se od dob průletu Voyageru v objemu atmosféry minimálně zdvojnásobil. Každá trocha vypařeného dusíkového ledu přispěla ke zvýšení atmosférického tlaku. Proto zde asi existuje neobyčejně silné propojení mezi teplotou ledového povrchu Tritona a tlakem v jeho atmosféře. Elliot řekl, že vědci spočítali, že teplota roste o tři stupně za devět let.

V listopadu 1997 vědci k měření tlaku v Tritonově atmosféře použili jeden ze tří Fine Guidance Sensors umístěných na HST (používaných k udržení dalekohledu zaměřený na nebeský cíl, tím že monitoruje jasné naváděcí hvězdy). Došlo k tomu, že Triton se dostal do zákrytu s hvězdou známou jako "Tr180" v souhvězdí Střelce. Pointační čidlo zachytilo strmý pokles jasnosti světla - Triton zakrýval světlo hvězdy. Jak postupně Tritonova atmosféra přecházela před hvězdou, čidlo registrovalo stále slabší signál.

Elliot a jeho kolegové vydali dvě možné vysvětlení oteplování Tritonova povrchu. Z důvodu změn zmrzlého povrchu Tritona v průběhu let dochází k tomu, že může absorbovat o trochu více slunečního tepla. Druhé vysvětlení je to, že dochází ke změně odrazivosti Tritonova ledu a ty mohou způsobit že absorbuje více tepla.

Space Telescope Science Institute pracuje v součinnosti s Association of Universities for Research in Astronomy, Inc. (AURA), pro NASA, pod vedením Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD. Hubble Space Telescope je projektem mezinárodní spolupráce mezi NASA a European Space Agency (ESA).