HST ZJISTIL, ŽE DOKONCE I HMOTNÉ HVĚZDY VYHASÍNAJÍ

HST detekoval unikající vyhořelý materiál z nedávno "vyhořelé" hvězdy. Poskytuje tak astronomům lepší odhad, jak velké ještě mohou být hvězdy, aby neexplodovaly jako supernovy.

Na základě unikátního pozorování mladého bílého trpaslíka pomocí přístrojů na HST usuzují astronomové, že jeho progenitor měl hmotnost asi 7,6x větší než má naše Slunce. Předtím se astronomové domnívali, že hvězdy hmotnější již než 6 Sluncí nemohou skončit svůj život jako bílý trpaslík, ale musí být zničeny explozí supernovy.

Tento nový dolní limit nyní může astronomům zlepšit teorie o vývoji galaxií v raném vesmíru, určit míru obohacování mezihvězdného materiálu o těžší prvky (z kterého se vyvíjely hvězdy další generace) a odhadnout počet neutronových hvězd ve vesmíru.

Rebecca Elsonová a Steinn Sigujdsson z Cambridžské university objevili velmi horkého bílého trpaslíka během prohlídky archivních snímků z WFPC 2. Nalézá se ve hvězdokupě NGC 1818 vzdálené 164 000 světelných let od Slunce ve Velkém Magellanově Oblaku.

Trik byl v tom, jak identifikovat nově zformovaného bílého trpaslíka, doposud velmi horkého a jasného, který vznikl po shoření paliva a kolapsu progenitora. Takový trpaslík by byl tak mladý (vzhledem k okolním starším a slabším trpaslíkům ve hvězdokupě), že by měl mít stejnou barvu, jako nejmasivnější hvězdy hlavní posloupnosti, ale měl by být o poznání slabší.

Protože hvězdokupa NGC 1818 je asi desetkrát větší než obdobné hvězdokupy, které nalézáme v Galaxii, měla mnohem větší šanci, že právě zde bude nalezen bílý trpaslík. Také důležité kritérium bylo, že hvězdokupa NGC 1818 je pouze asi 40 miliónů let stará a obsahuje tedy dosud velmi hmotné hvězdy.

Hubbleův kosmický dalekohled je pro lov na bílé trpaslíky nejlepším přístrojem, protože má dostatečně vysoké rozlišení, aby oddělil jednotlivé hvězdy v hustých hvězdokupách a rovněž může pozorovat v dostatečně krátkovlnném oboru spektra, kde vyzařují horcí bílí trpaslíci.

Na anglo-australské observatoři bylo pořízeno spektrum tohoto objektu. "Spektroskopické pozorování naznačuje, že objekt není ani hvězda v popředí, ani hvězda na pozadí a detailní modelování nám snad již brzy pomůže zjistit přesnou polohu hvězdy na evoluční dráze," říká Rebecca Elsonová.

(podle relace NASA z 9.4.1998 připravil LB)

V MLADÉ HVĚZDOKUPĚ ZÁŘÍ BÍLÝ TRPASLÍK

Na tomto obrázku zachyceno přes 20000 hvězd. Tento snímek pořídila kamera WFPC2 na HST. Jedná se o mladou (40 miliónů let starou) hvězdokupu, která nese označení NGC 1818 a nachází se ve vzdálenosti 164000 světelných let ve Velkém Magellanově oblaku, který je satelitní galaxií naši Mléčné dráhy. Velký Magellanův oblak je místo, které je výbornou blízkou kosmickou laboratoří pro studium hvězdného vývoje. Kroužkem označená hvězda je mladý bílý trpaslík, který se vytvořil velmi nedávno při výbuchu rudého obra. Na základě tohoto pozorování astronomové přišli k názoru, že progenitorem byl rudý obr, který měl 7.6 hmotností našeho Slunce. Dříve astronomové odhadovali, že hvězdy od 6 do 10 hmot slunečních by právě nemohly končit svoji životní pouť jako bílý trpaslík, ale došlo by u nich k neočekávané samozničující explozi. HST může snadno rozlišit hvězdu v husté hvězdokupě a detekovat tuto modrobílou intenzivní hvězdu, jejíž barva odpovídá povrchové teplotě kolem 50000 stupňů. Snímek byl získán v prosinci 1995 rekonstrukcí tří obrázků ve filtrech I,B,U. Obrázek má průměr kolem 100 světelných let.

Kredit: Rebecca Elson a Richard Sword, Cambridge University, UK a NASA

(podle STScI-PRC-98-16 z 9.4.1998 připravil PH)