Kulová hvězdokupa Messier 15 na barevném snímku
byla získána NASA HST teleskopem za použití kamery WFPC2. Hvězdokupa
leží zhruba 40000 světelných roků od Země v souhvězdí Pegasa. M 15 je jedna ze
150 kulových hvězdokup které vytvářejí obrovské halo kolem naší Galaxie. Každá
tato hvězdokupa je sférické sdružení stovek až tisíců starých hvězd.
Snímek pořízený Hubble Heritage týmem se pokusil
ukázat hvězdy v M 15 v jejich přirozených barvách. Nejjasnější hvězdy v
hvězdokupě jsou červení obři s oranžovou barvou, která charakterizuje teplotu
povrchu nižší než u našeho Slunce. Většina slabších hvězd je teplejších,které
mají modrobílou barvu.
Jestliže bychom žili v jádře M 15, naše obloha by
byla poseta desítkami tisíc zářivých hvězd jak ve dne, tak v noci. Při zakoukání se do myriády viditelných
hvězd na HST snímku je astronomická zvláštnost. Narůžovělý objekt na snímku
nahoře vlevo jádra hvězdokupy je plynový oblak kolem umírající hvězdy. Objekt
je znám jako Kuestner 648 a jedná se o první planetární mlhovinu identifikovanou
v kulové hvězdokupě.
V roce 1928, F. G. Pease, pracující na 2.5-m
dalekohledu v Kalifornii na Mount Wilson Observatory, vyfotografoval spektrum K
648 a objevil jasnou emisi nebulárního plynného mraku než normální hvězdu. V
následujících 70. letech pouze tři planetární mlhoviny byly objeveny v kulových
hvězdokupách.
Hvězdy v M 15 a dalších kulových hvězdokupách
jsou podle odhadu pravděpodobně staré 12 miliard let. Oni byly uprostřed první
generace hvězd, které se vytvořily v Mléčné dráze. Naše Slunce pro srovnání je
4.6 miliardy let staré. Hvězda ve věku našeho Slunce vyčerpává vodík v termojaderné
reakci a zvětšuje svoji velikost až se z ní stane červený obr. Pak odhodí svoji
vnější obálku a vytvoří planetární mlhovinu. Zbytek hvězdy ve středu mlhoviny
se postupně změnil na bílého trpaslíka.
Planetární mlhoviny jsou pojmenovány podle svého
tvaru, který v 18. století astronomům s malými dalekohledy připomínal disk
planet. Jedná se o ohromné oblaky plynu, který září díky UV záření z hvězd v
centrech planetárních mlhovin. Povrchová teplota centrální hvězdy v K 648 je okolo
40000 stupňů Celsia a analýzou dat z HST se zjistilo, že hvězda má asi 60
procent hmotnosti našeho Slunce. Vnější obálka byla z hvězdy uvolněna asi před
4000 léty.
Většina hmotných hvězd spotřebuje nejprve svůj
vodík, odhazuje obálku a vzniká planetární mlhovina. Pro hvězdy s menší
hmotností než Slunce někteří astronomové věří, že existuje evoluční postupný
proces, u kterého nemusí vzniknout viditelná planetární mlhovina. Nyní většina
hmotných hvězd zbývajících v M 15 má okolo 80 procent hmotnosti Slunce a
skutečnost, že zde uvidíme planetární mlhovinu jako u K 648 je poněkud záhadná.
HST obrázky, z kterého vznikl tento snímek byly také prověřovány s tou
myšlenkou, že progenitor K 648 si mohl také "vypůjčit" nějakou hmotu
od nejbližšího stelárního souseda. Žádný takový společník nebyl pomocí HST
odhalen a tak záhada zůstává zatím nevyřešena. Jedna možnost je ta, že předek K
648 byl dvojhvězda, která splynula do jedné, která je nyní vidět v centru
mlhoviny.
HST data o K 648 byla zkoumána a analyzována
týmem z HST, včetně H.E. Bonda, D.R.Alvese a M. Livio, kteří se zabývají
povahou a evolucí mlanetární mlhoviny a její centrální hvězdy.
(podle STScI-PRC00-25 z 3.8.2000 připravil PH)