UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY V KULOVÉ HVĚZDOKUPĚ M15


 

Kulová hvězdokupa Messier 15 na barevném snímku byla získána NASA HST teleskopem za použití kamery WFPC2. Hvězdokupa leží zhruba 40000 světelných roků od Země v souhvězdí Pegasa. M 15 je jedna ze 150 kulových hvězdokup které vytvářejí obrovské halo kolem naší Galaxie. Každá tato hvězdokupa je sférické sdružení stovek až tisíců starých hvězd.

Snímek pořízený Hubble Heritage týmem se pokusil ukázat hvězdy v M 15 v jejich přirozených barvách. Nejjasnější hvězdy v hvězdokupě jsou červení obři s oranžovou barvou, která charakterizuje teplotu povrchu nižší než u našeho Slunce. Většina slabších hvězd je teplejších,které mají modrobílou barvu.

Jestliže bychom žili v jádře M 15, naše obloha by byla poseta desítkami tisíc zářivých hvězd jak ve dne, tak v noci.  Při zakoukání se do myriády viditelných hvězd na HST snímku je astronomická zvláštnost. Narůžovělý objekt na snímku nahoře vlevo jádra hvězdokupy je plynový oblak kolem umírající hvězdy. Objekt je znám jako Kuestner 648 a jedná se o první planetární mlhovinu identifikovanou v kulové hvězdokupě.

V roce 1928, F. G. Pease, pracující na 2.5-m dalekohledu v Kalifornii na Mount Wilson Observatory, vyfotografoval spektrum K 648 a objevil jasnou emisi nebulárního plynného mraku než normální hvězdu. V následujících 70. letech pouze tři planetární mlhoviny byly objeveny v kulových hvězdokupách.

Hvězdy v M 15 a dalších kulových hvězdokupách jsou podle odhadu pravděpodobně staré 12 miliard let. Oni byly uprostřed první generace hvězd, které se vytvořily v Mléčné dráze. Naše Slunce pro srovnání je 4.6 miliardy let staré. Hvězda ve věku našeho Slunce vyčerpává vodík v termojaderné reakci a zvětšuje svoji velikost až se z ní stane červený obr. Pak odhodí svoji vnější obálku a vytvoří planetární mlhovinu. Zbytek hvězdy ve středu mlhoviny se postupně změnil na bílého trpaslíka.

Planetární mlhoviny jsou pojmenovány podle svého tvaru, který v 18. století astronomům s malými dalekohledy připomínal disk planet. Jedná se o ohromné oblaky plynu, který září díky UV záření z hvězd v centrech planetárních mlhovin. Povrchová teplota centrální hvězdy v K 648 je okolo 40000 stupňů Celsia a analýzou dat z HST se zjistilo, že hvězda má asi 60 procent hmotnosti našeho Slunce. Vnější obálka byla z hvězdy uvolněna asi před 4000 léty.

Většina hmotných hvězd spotřebuje nejprve svůj vodík, odhazuje obálku a vzniká planetární mlhovina. Pro hvězdy s menší hmotností než Slunce někteří astronomové věří, že existuje evoluční postupný proces, u kterého nemusí vzniknout viditelná planetární mlhovina. Nyní většina hmotných hvězd zbývajících v M 15 má okolo 80 procent hmotnosti Slunce a skutečnost, že zde uvidíme planetární mlhovinu jako u K 648 je poněkud záhadná. HST obrázky, z kterého vznikl tento snímek byly také prověřovány s tou myšlenkou, že progenitor K 648 si mohl také "vypůjčit" nějakou hmotu od nejbližšího stelárního souseda. Žádný takový společník nebyl pomocí HST odhalen a tak záhada zůstává zatím nevyřešena. Jedna možnost je ta, že předek K 648 byl dvojhvězda, která splynula do jedné, která je nyní vidět v centru mlhoviny.

HST data o K 648 byla zkoumána a analyzována týmem z HST, včetně H.E. Bonda, D.R.Alvese a M. Livio, kteří se zabývají povahou a evolucí mlanetární mlhoviny a její centrální hvězdy.

(podle STScI-PRC00-25 z 3.8.2000 připravil PH)