RAKETOPLÁN UKONČIL ÚSPĚŠNOU MISI

KENNEDY SPACE CENTER, Florida (CNN) -- Velitel raketoplánu Kevin Kregel ve středu prohlásil mapovací misi raketoplánu za úspěšnou a poznamenal, že posádka pomocí radaru proskenovala většinu povrchu Země.

Sedm členů posádky v úterý 22. 2. ukončilo jedenáctidenní pouť perfektním přistáním. Jejich odměna: digitální pásky s daty obsahující třídimenzionální mapy Země, neobyčejně kompletní a přesné.

Posádka raketoplánu zmapovala nejméně dvakrát téměř 80 procent povrchu Země, jen o něco méně než NASA plánovala. Mapování probíhalo navzdory problémům s thrusterem, který zajišťoval stabilitu stožáru. Další problém se vyskytl při ukládání stožáru, kdy se až na čtvrtý pokus podařilo zařízení uložit a pojistit západkou.

Mise Endeavour může dostat "jedničku s hvězdičkou," řekl ve středu reportérům Kregel a dodal, že Endeavour radarově zmapoval minimálně jednou 99.98 procent plánovaných oblastí.

Přistání raketoplánu bylo nejisté kvůli počasí

Raketoplán Endeavour přistál v úterý při západu Slunce na Kennedy Space Center, Florida. Přistání bylo povoleno navzdory bočnímu větru o síle 27 km/h, což je hodnota právě na hranici bezpečného limitu pro přistání raketoplánu.

Ohnivý vstup raketoplánu do atmosféry bylo možné spatřit nad Kanadou, centrálními a jižními oblastmi USA. Jasná plasmová stopa byla nádherně viditelná po většinu dráhy.

Přistání raketoplánu na Kennedy Space Center předcházel silný boční vítr. Ten také znemožnil využít první příležitost k přistání v úterý odpoledne. Během několika hodin se ale podmínky vylepšily na přijatelnou míru.

Kvůli předpovědi špatného počasí na KSC již NASA začala připravovat záložní přistávací dráhu na základně Edwards Air Force Base v Kalifornii. Tuto přistávací dráhu raketoplán nemusel použít od roku 1996.

Vlastní mapovací práce posádka raketoplánu ukončila v pondělí. Pomocí důmyslného radarového vybavení na palubě orbiteru a druhého konce umístěného na radarovém stožáru o výšce dvacetipatrového domu bylo zmapováno asi 119 milionů km2 povrchu planety.

NASA oznámila, že posádka přivezla 330 digitálních kazet s radarovými obrázky, které naplní více než 20000 kompaktních disků. Vědcům zabere rok až dva než tyto data podrobně zpracují a vytvoří působivé 3D mapy povrchu Země.
Specialistka Janice Voss reportérům ve středu řekla, že technici NASA jsou už nyní plně zaměstnáni jen kopírováním digitálních kazet, které vědecký pracovník projektu Michael Kobrick nazval "zářivým klenotem NASA"

Problémy se západkou, chybný thruster

Mezinárodní posádka musela řešit na oběžné dráze dva problémy s technikou. V pondělí posádka i pracovníci řídícího střediska byli dvě hodiny v napětí, protože se nedařilo úplně zasunout rameno stožáru a uzamčít jej do obalu.

Pracovníci v řídícím středisku NASA posádce Endeavouru nařídili uvolnit západku ohřevem. Posádka si byla správností povelů NASA natolik jistá, že během doby, co se konstrukce ohřívala, pořizovala svými kamerami snímky Země. Stožárová struktura za 35$ milionů byla bezpečně zasunuta až na čtvrtý pokus. Pilot raketoplánu Dom Gorie ve středu prohlásil, že astronauté si "po vyřešení problému se stožárem docela oddechli".

V předchozím týdnu vypověděl funkci stabilizační thruster stožáru. Stabilizace se musela provádět v rámci celého raketoplánu, čímž hrozilo, že mise bude předčasně ukončena kvůli nedostatku paliva, protože s těmito dodatečnými korekcemi se nepočítalo. Pracovníci řídícího střediska však oznámili, že nádrže mají rezervu paliva a tudíž mapovací mise může pokračovat.
Problémy se stabilizačním thrusterem způsobily, že Endeavour jen o nepatrný díl nesplnil původní záměr zmapovat 80 procent povrchu Země.

Kvůli tomuto problému byla mapovací mise o jeden den zkrácena. Pracovníci řídícího střediska však vymysleli jak během měření palivo ušetřit, což dovolilo pokračovat v mapování dalších devět hodin. "Ani na chvíli jsem nepochyboval, že by nepřišli z kreativním řešením," řekl ve středu Kregel.

Teno obrázek je ukázkou mapovací práce posádky raketoplánu. Snímek označený JSC2000-E-02762 (19. února 2000) představuje X-SAR/SRTM digitální elevační model (DEM) Mt. Cotopaxi v Equadoru, což je nejvyšší aktivní sopka na Zemi. Souřadnice této oblasti jsou 78? 24m západní dílky a 0? 28' jižní šířky. Od roku 1738 sopka Mt. Cotopaxi předvedla více než 50 erupcí. Se svou výškou 5897 metrů ční o více než 3000 metrů nad okolní krajinou.

Základna této sopky měří asi 23 km. Data DEM mají rozlišení 25 na 25 metrů, což je taková rozlišovací schopnost, že můžeme dokonce rozlišit vnitřní kráter o průměru 120 m, který se nachází 250m hluboko uvnitř vnějšího kráteru o rozměru 800m x 650m.

Na DEM snímku je výborně vidět také velké množství údolí formovaných ztuhlou lávou. Sopka Lahars může v činnosti způsobit značné škody až do vzdálenosti 300 km. Představuje tak značné riziko pro místní obyvatele, jejich domy a pole.
Právě pro monitorování takových nebezpečných sopek je velmi vhodná interferometrie. Vysoká přesnost pozorování změn ve vulkánu z kosmu může vést až k záchraně životů včasným varováním a upozorněním na připravující se erupci. Životy vědců přitom nejsou ohroženy. Obrázky X-SAR poskytlo DLR, Německé národní kosmické centrum a národní vesmírná agentura.

(podle informací CNN z 23. 2. 2000 přeložil DH)