První pozorování bylo zveřejněno v úterý a rozpoutalo souboje teoretických předpovědí a domněnek vědců, kteří obhajovali své správné teorie týkající se pochopení nejranějších okamžiků vesmíru, jeho složení a konečné podoby.
Citlivý teleskop, který byl vynesen koncem roku 1998 na téměř 11 dnů do atmosféry měřil minutové změny v radiaci kosmického pozadí, slabého záření, které vyplňuje oblohu ve všech směrech. Vědci se o něm domnívají, že je zbytkovým zářením po Velkém třesku v době před 12 až 15 miliardami let.
Vlevo je snímek, který získal Boomerang teleskop a zachycuje silné záření pocházejícího z plochého vesmíru z období těsně po Velkém třesku s rozlišením 35 krát větším než dřívější data ze sondy COBE (obr. v horním levém rohu).
Plochý vesmír
"Hledáme ve vesmíru, kdy byl v embryonickém stádiu a podstatně se lišil od dnešní podoby. Bylo to v dobách ještě před tím, než se objevily první hvězdy nebo galaxie," řekl Andrew Lange, California Institute of Technology a vedoucí U.S. týmu mezinárodního projektu Boomerang.
Přístroj Boomerang odstartoval z Antarktidy v r. 1998. Měření malých vlnek naznačuje na velko-škálovou geometrii vesmíru, o níž obecná teorie relativity říká, že je určena celkovým počtem hmoty a energie ve vesmíru.
V prvních výsledcích publikovaných v úterý v časopise Nature vědci uvádí, že vlnovitá struktura přesně zapadá do scénáře "plochého" vesmíru ve kterém se rovnoběžky nikdy neprotnou.
Nový objev vylučuje možnost že kosmický stroj času se sám do sebe zakřiví do sféry nebo bude konvergovat k sedlové ploše. To také znamená, že vesmír nikdy nezkolabuje do sebe v tzv. Velkém krachu.
"Skutečně jsme dokázali, že vesmír je plochý a dále jsme ukázali, že vesmír se bude stále rozpínat," dodává vedoucí Italského týmu Paolo deBernardis, University of Rome, La Sapienza.
Sčítání vesmíru
Plochý vesmír také popisuje tzv. inflační teorie vesmíru, založená na rychlé expanzi, která nastala ve zlomku sekundy po jeho zrození.
"Toto je potvrzení předpovědi naší nejlepší teorie, která popisuje strukturu vesmíru," řekl Alan Guth, a Massachusetts Institute of Technology, fyzik, který poprvé navrhl tuto teorii v r. 1980. "To znamená, že nyní máme velmi dobrou indicii, že jsme na správné stopě".
Vědci také doufají, že v budoucnu ještě zpřesní data, které by popisovaly
množství hmoty ve vesmíru a vytváří kosmos.
Krátce po Velkém třesku byl vesmír tvořen mlhou subatomických částic
a zářením, žhavějším než povrch Slunce. Byl nesmírně hustý.
Postupně jak expandoval a chladnul, vznikala normální hmota a dále již
nerozptylované fotony, ale pohybující se prostorem volně. Analýza variací
přístrojem Boomerang ukazuje, že rozptyl fotonů se ukončil přibližně 300000
let po Velkém třesku.
Záření pozadí, které na Zemi přispívá např. ke "sněžení televize" bylo
poprvé detekováno v r. 1965. Jeho jemné zvlnění či variabilita nebyly známy
do r. 1991, kdy pracoval NASA Cosmic Background Explorer satellite.
Satelit pokrýval celou oblohu, ale měl velmi hrubý pohled, velmi hrubý
k tomu, aby vědci mohli sledovat dostatečné detaily k rozlišení komplexních
struktur. Experiment Boomerang, pokrývá jen 2.5 procenta oblohy, ale s
rozlišením 35 krát vyšším.
Vědci z Boomerang project (je to zkratka pro Balloon Observations of
Millimetric Extragalactic Radiation and Geophysics) plánují další let,
který by měl získat ještě větší detaily. V nadcházejících letech by měly
startovat dva satelity, které by měly analyzovat celou oblohu s vysokou
přesností a v detailech.