V průběhu poloviny roku 1970 nahodilá geometrie, jež umožnila sondě Mariner 10 zaznamenat svist třikrát během 12 měsíční periody. Ale tatáž geometrie jež umožnila sondě vidět skoro polovinu povrchu "terra incognita" nejvnitřnější planety, zapříčinila, že tato oblast zůstává vlastně neznámá téměř po tři další desetiletí. Nicméně, radarová technologie na Zemi se neustále zdokonaluje a zvyšuje se její rozlišovací schopnost a tudíž i Merkur se postupně vzdává svého tajemství.
V minulém roce v červnu a červenci bylo několik dnů věnováno pozorování, pomocí velkého radioteleskopu o průměru 305 metrů v Arecibo, Merkuru. Tato anténa je schopna zaznamenat detaily pouze několik kilometrů v průměru. Téměř na rovníku Merkuru na neviditelné polokouli je umístěn 85kilometrový kráter umístěný ve skvrně jasných paprsků o průměru 900kilometrů.
Podle Johna K. Harmona (National Astronomy and Ionosphere Center)a Donalda B. Campbella (Cornell) jsou paprsky extrémně hrbolaté – naházené skály a prach vyhozené impaktem - které může radioteleskop v Arecibo rozpoznat. Paprsky vypadají dosti čerstvě, ve skutečnosti, tento kráter může být mnohem mladší než podobný kráter Tycho, který byl na Měsíci vytvořen před asi 109 milióny let.
(podle SKY AND TELESCOPE z 15.3.2002 připravil PH)