MARS PATHFINDER - FENOMENALNI MISE


Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC
Diane Ainsworth, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA

Po operacich na povrchu Marsu trikrat delsich nez se predpokladalo bylo ziskano obrovske mnozstvi informaci o planete Mars.

Po vycerpani hlavnich baterii na sonde a neuspesne komunikaci pres hlavni nebo zalozni vysilac Mars Pathfinderu letovy tym nemohl ridit sondu ani maly rover Sojourner, ktery se "toulal" nekde kolem mista pristani a studoval balvany.

"Pripoustime, ze se pravdepodobne prijem ze sondy opet v techto dnech zlepsi," rika manager projektu Pathfinder Brian Muirhead. "Budeme vyvijet snahu ke stabilizaci kontaktu, ale neni jasne zda se nam to podari uplne."

V dobe posledni telemetrie od sondy byla sonda Pathfinder od doby pristani skoro trikrat delsi dobu v provozu nez se predpokladalo (predpoklad byl 30 dni) a vozitko Sojouner pracovalo dvanackrat dele nez se predpokladalo (predpoklad byl 7 dni).

"Chtel bych podekovat mnoha talentovanym muzum a zenam v NASA za pripraveni mise s tak fenomenalnim uspechem. Zahrnuje to myslenku NASA, slouzici jako model pro budouci mise , ktere budou trvalejsi, lepsi a levnejsi," rika spravce NASA Daniel S. Goldin.

Od pristani 4. cervence 1997 Mars Pathfinder poslal 2.6 miliard bitu informaci, vcetne vice nez 16000 obrazku z mista pristani a 550 obrazku z roveru, jakoz i vice nez 15 chemickych rozboru skal a rozsahlych dat o vetru a dalsich atmosferickych faktorech. Velmi kvalitni je 360 stupnovy snimek s vysokym rozlisenim mista pristani. Posledni uspesny prenos dat z Pathfinderu byl dokoncen ve 3h 23 min pacifickeho casu 27. zari 1997, ktery byl 83 dnem po pristani na Marsu.

"Tato mise nam dala straslive mnozstvi novych poznatku o planete Mars a bude take urcovat smer dalsim uspesnym misim k Rude planete," dodava Dr. David Baltimore, prezident California Institute of Technology, ktery ridi JPL.

Tym ridici Mars Pathfinder zacal mit poprve problemy s komunikaci se sondou v sobotu 27. zari 1997. Po trech dnech pokusu o znovu navazani kontaktu byli schopni kontaktovat pomocny vysilac 1. rijna 1997.

Obnovili spojeni opet 6. rijna, ale nepodarilo se jim ziskat data o podminkach v miste pristani.

V teze dobe tym zjistil, ze prerusovana komunikace bude zpusobena vycerpanim baterii a pokles operacni teploty v sonde vedl zpetne ke ztrate baterii. Ackoli prava pricina ztraty komunikace nemuze byt nikdy znama, nedavne udalosti jsou v souladu s predpovedmi udelanymi na zacatku prodlouzeni mise na zacatku srpna.

Rover, ktery pracoval i toho 6. rijna, 92 den mise, mel dokoncit alfa protonovou rtg spektrometrickou studii balvanu prezdivaneho Chimp nachazejiciho se vlevo od Rock Garden, coz byla posledni informace. Tym ridici rover mel v planu poslat vozitko na jeste delsi cestu asi 50 metru od mista pristani.

Pristavaci cast sondy Mars Pathfinder nazvana Sagan Memorial Station byla navrzena puvodne k ukazce levnejsi cesty doruceni vedeckych pristroju, vcetne vozitka, na povrch Rude planety. Budouci pristavaci casti a vozitka se budou podilet na odkazu prvni sondy teto rady nazvane Mars Pathfinder.

Cast levnejsiho programu NASA planetarnich misi vyuziva u sondy inovacni metodu primeho vstupu do marsovske atmosfery. Pomaha pri tom 11 metrovy padak, ktery umoznil hladke pristani na Marsu 4. cervence 1997 spolecne s airbagy.


Vedecke vysledky sondy Mars Pathfinder jsou:


  • prach na Marsu obsahuje magneticky kompozitni castecky s velikosti kolem jednoho mikrometru
  • chemicke slozeni balvanu v miste pristani je mozna odlisne od marsovskeho meteoritu nalezeneho na Zemi a muze mit bazalticko andezitni skladbu
  • chemicke slozeni pudy v Ares Vallis se jevi podobne tomu, ktere zjistil Viking 1 a 2 v miste pristani
  • pozorovana atmosfericka jasnost je vyssi nez jak se ocekavalo z pozemskych mereni a pozorovani HST
  • prach byl potvrzen, jako hlavni absorber slunecniho zareni v marsovske atmosfere, ktery ma dulezity vyznam pro transport energie v atmosfere a jeji cirkulaci
  • dukaz vetrne eroze skal a vytvoreni dun byl nalezen pritomnosti pisku
  • ranni atmosfericke potemneni bylo zpusobeno mraky, ne prizemni mlhou; Viking nebyl schopen rozlisit tyto dve moznosti
  • pocasi bylo podobne tomu, s kterym se setkal Viking 1; byly zde rychle variace tlaku a teploty, prizemni vetry v noci. Teploty se pohybovaly okolo 10 stupnu vyssi nez ktere nameril Viking 1.
  • rozmanitost albeda nebo promenlivost jasnosti marsovskeho povrchu byla podobna jinym pozorovanim, ale zde nebyla dukazem pro typ krystalickeho hematitu nebo pyroxenu jehoz absorpcni chopnosti byly detekovany v jinych lokalitach na Marsu
  • okamziku necinnosti sondy bylo pouzito k zjisteni prislusneho polomeru jadra Marsu, ktere se pohybuje v rozmezi mezi 1300 km a 2000 km

    Technicky milnik mise obsahoval dukaz nove cesty dopravovani sond na povrch Marsu cestou primeho vstupu do marsovske atmosfery. Dale pak Mars Pathfinder poprve demonstroval moznost dopraveni skoro samostatneho roveru na povrch Marsu, pripadne na povrch jinych planet.